Když si přinesete štěně domů, je přirozené toužit mu co nejdříve ukázat svět. Základní pravidlo je jednoduché: venčit můžete začít až po dokončeném základním očkování štěňat, tedy zhruba týden po přeočkování, které probíhá kolem dvanáctého až šestnáctého týdne věku. Do té doby je štěně plně chráněno až sedm dní po podání poslední injekce, kdy se vytvoří dostatečné množství protilátek. Pokud byste vyběhli ven dříve, vystavujete ho riziku nákazy parvovirózou nebo psinkou, které se přenášejí močí, trusem i pouhým očicháním kontaminovaného povrchu. Neznamená to ale vězení doma – můžete nosit štěně na zahradu, na terasu nebo na klidné místo, kde se nepohybují cizí psi, a to pouze v náručí nebo v přepravce.
Jakmile uplyne zmíněný týden po posledním očkování, můžete začít s pravidelnými procházkami, ale s rozmyslem. Prvních čtrnáct dní se vyhýbejte frekventovaným parkům, psím loukám a místům, kde se psi schází ve velkém počtu. I když je štěně očkované, jeho imunitní systém se stále vyvíjí a kontakt s neznámými psy je pro něj zátěž. Ideální je začít s krátkými procházkami po tichých ulicích, kde potkáte maximálně jednoho ovladatelného psa na vodítku. Vždy se ptejte majitele, zda je jeho pes zdravý, očkovaný a přátelský. Nikdy nedovolte, aby si štěně hrálo s toulavými nebo agresivními psy, a nenechte ho očichávat výkaly či stopy po jiných zvířatech. Kolem cizích psů ho veďte na krátkém vodítku a pokud si nejste jistí, raději změňte směr.
Klíčem k bezpečnému seznamování je postupné navyšování zátěže. Zhruba dva týdny po poslední injekci, kdy je očkování štěňat plně účinné, můžete zkoušet setkání s jedním až dvěma známými psy, které znáte jako zdravé a klidné. Sledujte řeč těla štěněte – pokud se třese, culí si nebo se snaží schovat, vezměte ho do náruče a situaci ukončete. pro-mazliky , když je zvědavé, s ocasem vzhůru, můžete nechat krátké očichání, ale hru vždy přerušte po pár sekundách a pokračujte v chůzi. Psí louky a volné hony si nechte až na dobu, kdy bude štěně starší čtyř měsíců a zvládne případný střet s nevyzpytatelným psem. Po celou dobu pamatujte, že socializace není jen o kontaktu s vrstevníky, ale hlavně o klidném a předvídatelném prostředí, které posílí jeho sebevědomí. S rozvahou a trpělivostí získáte vyrovnaného psa, který si venku užívá bezpečně a s radostí.